Anička Pospíšilová se k volejbalu vůbec nedostala náhodou, má totiž kořeny ve volejbalové rodině – tento sport hrál její dědeček, tatínek i starší sestra. V dresu Králova Pole nastupuje tato dvacetiletá studentka na pozici nahrávačky. „Tento post jsem si vybrala proto, že mě baví rozhodovat o hře,“ vysvětluje.

Královo Pole si v sobotu zahrálo už 16. kolo nejvyšší volejbalové soutěže žen. Na ostravskou palubovku přitom mířilo s jasným cílem: pokusit se Ostravu porazit a zopakovat tak to, co se minulý týden povedlo pražskému Olympu. Ostravský tým doposud v extralize prohrál pouhé dva zapásy a v sobotním utkání žádné další klopýtnutí nepřipustil. Naopak jen potvrdil své kvality - Brnu totiž nedovolil uhrát ani jednu sadu. 

Závodně plavala, lyžuje, a když má čas, ráda jezdí na kole. V poslední době se však plně soustředí pouze na volejbal, který u ní po právu zvítězil. Teprve osmnáctiletá Tereza Diatková působí již druhou sezónu v A-týmu Králova Pole a kromě toho, že ji hodně zaměstnává extraliga žen, se teď ještě pilně učí na maturitu, která ji čeká už zanedlouho. „Těsně před vánoci jsem navíc zdárně ukončila autoškolu, tak se mi už snad nestane, že bych přišla pozdě na trénink,“ dodává tato rodilá Brňačka.

Soutěžní start do nového roku byl opravdu bohatý. Všechna dorostová družstva pokračovala ve svých soutěžích a i žákyně odstartovaly svoji pouť za vavříny vítězů ve finále ČP. Ostravská extraligová mise byla vcelku úspěšná, pouze 2 body zůstaly domácím, ale ostatním družstvům se bohužel, tak dobře, nedařilo.

Volejbalistky Králova Pole přivítaly v předehrávce 15. kola extraligy na domácí palubovce tým SG Brno a díky výbornému útoku i hře na blocích jim k vítězství 3:0 na sety stačilo pouhých 60 minut. V poli opět zazářila domácí kapitánka Vendula Měrková, která zaznamenala 71% úspěšnost a i nadále vede s náskokem více než sto bodů tabulku nejlepších hráček extraligy.

Kdyby Zdeněk Zítka nebyl masérem volejbalistek Králova Pole nebo učitelem na Fakultě sportovních studií v Brně, asi by zastával profesi z úplně odlišného soudku. Jeho táta byl totiž lesník, a tak by si Zdeněk dokázal přestavit, že by jako on pracoval s dřevem a s motorovou pilou. Dokonce i teď občas na zakázku kácí přestárlé stromy. V Králově Poli jsou však určitě rádi, že mu je masérství bližší, protože pokud se na něj někoho zeptáte, uslyšíte rychlou odpověď: „Zdeněk? To je srdce celého našeho týmu.“