Poprvé se v soutěžním duelu postavila proti svým. Naše libero Kristýna Zoulová si minulý týden vyzkoušela, jaké je prohrát se svým bývalým týmem. Bohužel prohrát. Dvaadvacetiletá hráčka si v utkání 5. kola extraligy nadevšechno přála sebrat Olympu Praha všechny body, ale nakonec naše hráčky odešly s porážkou 1:3.

Prohra tě spíš štve, mrzí, nebo si ji už překousla?

V Olympu jsem seděla na lavičce, takže jsem chtěla ukázat, že volejbal umím. Prohra mě štve. Měla jsme do zápasu velkou motivaci.

Brnu chybí dotahovat koncovky. Je to váš největší problém?

Ano. Zatím nám koncovky chybí. Když porazíme juniorky SG Brno, tak nás asi nikdo nepochválí. To je povinnost. Zatím nám stále něco chybí. Hrajeme první set vyrovnaně, ztratíme koncovku a potom se rozpadneme. Stává se nám to často.

Každé libero v Brně rozhodí rozlehlý prostor haly, ve které se těžce na přihrávce orientuje. Jak jsi na tom ty?

Prostor mi nedělá problém. Hrála jsme tady hodně zápasů s reprezentací kadetek. Mám halu osahanou. Odhadnu sílu, se kterou mám balon odehrát.

V Brně jsi zhruba dva měsíce. Netrápí tě souhra s týmem?

Trápí nás trošku přihrávka. Ze špatné přihrávky si připravíme útok do plného dvojbloku. Takovou situaci potom útočnice nezvládají. Souhra se na přihrávce lepší. Už poznávám, kam holky dosáhnou. Vím, které mám pomoci víc, a které zase méně. Vážně se zlepšujeme.

Jak se ti líbí život v Brně?

Po městě se zatím rozhlížím. Brno je pro mě parádní. Nechci žít v Praze, která je na můj vkus hrozně veliká. Jako Benešovanka nejsem zvyklá na přecpaná města.

Studuješ v Praze policejní akademii. Zvládáš dojíždění?

Zatím je to v pohodě. Nechodím kvůli volejbalu moc na přednášky, ale až přijde zkouškové období, povinnosti se navalí.