Výsledek 3:0 vypadá lichotivě, přesto jste se především v koncovkách trápily. Proč?

 Prvně musím říct, že jsem strašně ráda za výhru, i když soupeř není úplně nejlepší tým. Strašně moc jsme chybovaly. Naštěstí jsme tlačily servisem a eliminovaly jsme jejich středové hráčky. Bez nich jsou slabé. Vyházely jsme si spoustu útoků a prohrávaly jsme si spoustu výměn samy.

Potřetí jste nastoupila na smeči místo na liberu. Jak se tato změna udála?

Už o Vánocích jsem na smeči začala trošku sama od sebe poskakovat na tréninku. Nohy už asi moc lepší nebudou, ale nehorší se to. Ondra se mě zeptal, jestli si zkusím zase zaútočit a já jsem chtěla. V září po zranění jsem si ovšem myslela, že si volejbal už nezahraju vůbec. Léčila jsem se a nohy se mi lepší. Uvidím, co všechno zvládnu.

Bolavé achilovky vám drží?

Zatím ano, i když po zápase ještě trošku bolí. Třeba zápas s Olympem mě zase tolik neprověřil, protože jsme si moc nepřihrály a tím pádem pro mě zápas nebyl tolik útočně náročný. Vyhodnotím to teprve po náročnějším utkání.

Chodila jste na kryoterapii. Pomáhá vám mráz?

Za poslední týden se mi nohy docela napravily. Jenže to bylo taky tím, že jsem netrénovala. Chlad je pro tlumení zánětu výborný a pomáhá mi.

Zůstanete na smeči do konce sezony?

Pokud mi nohy vydrží, tak asi na smeči zůstanu. Podstatné taky je, abych námahu zvládla fyzicky a byla týmu platná.

Jak budete vzpomínat na působení na liberu?

Libero je strašně těžký post. V celé kariéře jsem byla spíš smečařka než přihrávačka. Nemám se svou smečařskou povahou na liberu na čem chytit. Chybí mi tam adrenalin.

Už myslíte na víkendový duel s Přerovem?

Jasně. Je potřeba vyhrát, protože jde o hodně důležitý zápas.

 (autor: Marek Těšík) 

(foto: Ondřej Driml)