Ondřej Marek, trenér volejbalistek VK Královo Pole Brno, patří v nejvyšší ženské soutěži ke generaci mladých trenérů. Cesta Ondřeje Marka do jednoho z nejlepších celků české extraligy vedla přes působení u mládežnických reprezentací a zahraniční angažmá ve slovenské Senici, kde působil v roli hlavního trenéra ženského týmu. Jeho trenérských schopností si všiml prezident brněnského „kápéčka“ Richard Wiesner a tak se Ondra stěhoval do Brna. Mladý tým složený z mnoha hráček domácí mládežnické líhně sbíral ve středu mezinárodní zkušenosti v CEV Cupu proti Braniku Maribor. I přes pětisetovou porážku v domácím prostředí Ondřej Marek neodmítl setkání a trpělivě odpovídal na otázky.

Jak hodnotíš dnešní utkání. V čem byl rozdíl mezi oběma soupeři?

Maribor výborně podával. I když se nám to často nestává, skvělý servis soupeřek nám dělal velké problémy na přihrávce. Zápas jsme nezvládli ani po útočné stránce, Romana Staňková nedokázala navázat na výkony v extralize, útočný potenciál Šárky Melichárkové není tak silný a bez krajních smečařek se volejbal hrát nedá.

Utkání bylo jak na houpačce. Viděli jsme světlé i slabé okamžiky brněnského týmu.Čím si vysvětluješ takové výkonnostní výkyvy?

Náš tým je stále mladý, zkušenější hráčky máme na postech blokařek, myslím si, že dnešní zápas zvládla i nahrávačka týmu Pavla Vincourová, které zatím určitě zkušenosti chybí, ale jak jsem již říkal, zápas rozhodují krajní hráčky. Nám se zatím nepodařilo nahradit odchody Venduly Strakové a Martiny Útlé, dosud hrála dobře na postu diagonální hráčky Romana Staňková, dnešní zápas se jí nepovedl, ale máme problém také na postu druhé smečařky, Martina Michalíková zatím střídá lepší momenty s horšími okamžiky, je mladá, má na to trochu právo, ale my potřebujeme najít ještě jednu útočnou sílu, protože na jednu smečařku a dvě blokařky se hrát nedá.

V pátém setu Maribor dominoval. Rozhodl v tie breaku lepší servis soupeřek?

Kdybych měl hodnotit pátý set, tak soupeř na nás určitě vyvíjel servisem tlak. Doufal jsem, že využijeme domácího prostředí, protože soupeřkám se v Brně příliš dobře nehraje, ale bohužel se nám to nepovedlo. My jsme viděli hrát Maribor na Doprastavu v Bratislavě, i tam dobře podávali. Bylo mi jasné, že jejich hra bude postavena na dobrém podání a útoku smečařek Potokar a Ammerman. My jsme ovšem nedokázali dobře útočit, Maribor byl lepší ve všech směrech, byl lepší v obraně v poli, dokázal nás často odbránit. Bohužel za stavu 2:0 pro nás přišla nesmyslná ulívka od Romany Staňkové, tím jsme Maribor nastartovali a poté nás přetlačil na servisu.

V tie breaku si zvolil základní sestavu s dvěma diagonálními hráčkami Toufarovou a Staňkovou, která hrála na postu přihrávající smečařky. Bylo to nouzové řešení nebo máte tuto variantu vyzkoušenou?

Tuto variantu máme natrénovanou, hráli jsme tak proti Prostějovu, proti druhému týmu Brna i dva sety proti Olomouci. Myslím si, že tato sestava s dvěma diagonálními hráčkami je pro nás výhodnější v útoku, i když vím, že Staňková má trochu problémy s přihrávkou, ale v lize to několikrát zvládla dobře. Myslím si, že i pro český volejbal by bylo dobře, kdyby Staňková hrála na postu přihrávající hráčky, protože vysokých smečařek máme v národním týmu málo a Romana by mohla na této pozici hrát, ale musí na tomto postu hrát. Přihrávku jsme zvládli i ve dvou s Melichárkovu a liberem.

Na čem je třeba pracovat, aby tým za čtrnáct dní v Mariboru postoupil?

Myslím si, že to v Mariboru bude hodně těžké. Maribor hrál na Doprastavu hodně špatně, ale bylo to hlavně kvůli nepřítomnosti první nahrávačky, která byla na zahraničním angažmá v Rusku. Po třech týdnech se však z finančních důvodů vrátila a družstvo s ním má určitě větší sílu. Dokázali během čtrnácti dnů porazit ve Středoevropské lize vídeňský Schwechat a Rijeku, kteří patří mezi nejlepší týmy této soutěže. My se na Maribor znovu připravíme, myslím si, že nás nemají čím překvapit, ale my musíme podat o sto procent lepší výkon, než jaký jsme podali dnes. Uvidíme, neházíme flintu do žita, víme, že to jsou pro nás důležité zápasy, ale musíme do toho dát více srdce, zdálo se mi to dnes z naší strany bez drivu a bez vůle po vítězství. 

Začátek extraligy nebyl pro Brno příliš úspěšný, ale výkonnost týmu jde nahoru? Jak se tým vyrovnává s odchodem několika hráček základní sestavy?

Začátek sezóny se nám opravdu nevyvedl. Postupně se však naše hra zlepšovala, tým se postupně sehrával s Meldou a Avon (Šárka Melichárková a Ivona Svobodníková – pozn. autora), které se vrátily s národním týmem z mistrovství Evropy. Začalo se dařit, porazili jsme týmy Slavie a Frýdku-Místku, které jsou herně na naší úrovni, ale byly to opravdu vybojovaná vítězství. Poté přišla k týmu Tereza Tobiášová, která dodala týmu potřebný klid na hřišti. Bohužel nám nevyšel zápas v Přerově, snad ani ne tak herně, ale výsledkově. Proti Prostějovu jsme mohli pomýšlet na zisk dvou setů, ale vlastními chybami jsme to nedokázali dotáhnout do konce. Družstvo jde výkonností nahoru, zkouším některé varianty, které tým posunou hlavně v útočné části, aby byl ještě více úspěšný.

Angažovali jste do mladého týmu zkušenou Terezu Tobiášovou. Jak jsi spokojen s její výkonností a jaké další úkoly Tereza v týmu má?

Úplně první představa byla, že Terka bude hrát na postu univerzálky a pomůže tak „Máří“ Toufarové rozjet sezónu v zápasech proti silným týmům a Romana Staňková by mohla hrát na postu přihrávající smečařky. Bohužel Tereza má vážné zdravotní problémy s achilovkami, takže jsme se rozhodli, že použijeme Terku na postu libera. Od Terezy si slibujeme kvalitní přihrávku a hru v poli, i když je zatím limitovaná, protože těch tréninků neabsolvuje tolik, co ostatní mladé hráčky. Jinak na hřišti plní funkci druhého trenéra, ze hřiště je pohled na hru jiný než z lavičky, my s Terkou spolupracujeme velice dobře, často spolu komunikujeme, co by se dalo zlepšit, dokonce i o sestavě spolu diskutujeme, dám na její názor, protože je rozumný. Tereza je pro hráčky velkou osobností, dokáže jim poradit a myslím si, že je pro nás velkou posilou.

Pracoval jsi jako asistent Jiřího Šillera u národního týmu. Jaký je rozdíl mezi rolemi hlavního trenéra a asistenta? Jaké schopnosti musí mít trenér v roli asistenta?

Rozdíl je velký. Když je člověk hlavním trenérem, může si práci dělat podle sebe, ale musí umět naslouchat asistentům. Naopak, když je jako druhý trenér nároďáku, nemá tolik zodpovědnosti, může se věnovat činnostem, na kterých jsme se s Jirkou domlouvali. To je asi ten hlavní rozdíl. Asistent trenéra musí umět číst hru, musí umět pracovat s programem Data Volley, dokázat vystihnout, co je podstatné v různých částech a musí být dobrým nárazníkem mezi hráčkami a trenérem. Měl by vypozorovat jevy, které mezi hráčkami nefungují nebo co si hráčky v tom kolektivu představují trochu jinak, pak záleží na hlavním trenérovi, jak rozhodne.

Jaké jsou ambice brněnského týmu v letošní extralize a evropském poháru?

Máme v extralize jednoznačný cíl. Chceme se v základní části umístit do pátého místa a pak si vybudovat co nejlepší pozici pro play off. Netajíme se tím, že bychom rádi hráli o medaile. V evropském poháru bychom chtěli dojít co nejdál. Je pro nás sbírání zkušeností, takže každé kolo a každý odehraný zápas je pro nás dobrý. Když nepostoupíme s Mariborem, pokusíme se postoupit co nejdál v Challenge Cupu jako v minulém roce.

(autor: radek Krpač) 

(foto: Ondra Driml)