Finálovou účast máme na dosah ruky. Po dvou domácích výhrách v semifinále Uniqa extraligy nad Olomoucí jsme krok od třetího finále v řadě. Naše kapitánka Sandra Onderková moc dobře ví, že první hladké brněnské vítězství 3:0 se na Hané nebude opakovat a velkou výhodu vidí v sobotním duelu v náhradní hale ve Šternberku, kde se naše děvčata cítí lépe.

První utkání skončilo hladce 3:0. Proč byl druhý duel o tolik dramatičtější?
Oba zápasy byly o servisu a o přihrávce. Když jeden tým zatlačil podáním, druhý tým se trápil. Platilo to oboustranně. Soupeř ve druhém utkání dobře servíroval, což nám dělalo velké problémy. Čtvrtý set byl hodně o štěstí, kterého jsme měly víc.

Na tribuně utkání sledoval prostějovský kouč Miroslav Čada. Chtěl se tým se před ním vytáhnout?
Pana trenéra Čady jsem si nevšimnula. Viděla jsem jenom prostějovské statistiky. Je jasné, že si obhlížel finálového soupeře. Náš cíl byl před sezonou zahrát si o medaile. To jsme už splnily. Postup do finále je velký sen.

Čekáš, že přivezete postup už z Olomouce?
Jedeme k odvetám s tím, že chceme vyhrát hned první zápas. Víme, že se nebude opakovat první utkání série, kdy Olomouc nehrála nejlépe. Odvety budou stejně vyrovnané, jako druhý zápas v Brně. Opět začínáme na stejné startovní čáře. Vedeme, ale to ještě nic neznamená.

Návrat do Brna za stavu 2:2 by znamenal asi průšvih.
Průšvih by to nebyl, ale cestu do finále bychom si zkomplikovaly.

Je výhoda, že první zápas nehrajete v Olomouci, ale ve Šternberku?
Asi ano. Hala nám vyhovuje víc a je i pro mě přijatelnější. Olomoucká hala je specifická a hraje se nám v ní většinou hůře.

Jak moc týmu v klíčové sérii pomáhají zkušenosti z osmi zápasů v CEV Cupu a Challenge Cupu?
Hodně. V evropských pohárech jsme potkaly silné soupeře a odehrály jsme dostatek zápasů. Program byl náročný na fyzičku a na čas, ale posbíraly jsme cenné zkušenosti a oba poháry nám volejbalově daly hodně.

Cítíš se na konci sezony unavená?
Ne. Vůbec se vyšťavená necítím. Jsem úplně v pohodě. (směje se)