Nahrávačka Pavla Vincourová si hned ve svém prvním roce v seniorském týmu vyzkoušela osm zápasů v evropských soutěžích. Pavla náš tým režírovala až do čtvrtfinále Vyzývacího poháru. Pro osmnáctiletou volejbalistku byly zejména zápasy s Igtisadchi Baku zkouškou nervů a odolnosti.

Co jste si říkaly, když jste ve druhém utkání vedly 2:0?

Říkaly jsme si, že nesmíme polevit. Byly jsme překvapené, protože soupeř nehrál stejně dobře, jako minulý týden. Mohly jsme teď předvést vyrovnanou partii. Hrály jsme na riziko. Hráčky Baku byly unavené a možná i proto jsme byly lepší.

Proč se vaše vedení rozpadlo?

Měly jsme taktiku, kterou bylo potřeba dodržovat. To se v prvním a druhém setu dařilo. Pak začala pokulhávat a Baku nás zatlačilo servisem.

Věřila jsi, že zvítězíte, i když se Baku výrazně zlepšilo?

Cítily jsme, že by to šlo, ale udělaly jsme nevynucené chyby, kterých jsme pak litovaly. Je vidět, že když nám všem sedne forma, hrajeme dokonale.

Jak se ohlížíš za čtvrtfinálovým dvojzápasem?

Proti takovým hráčkám si možná hodně dlouho nezahrajeme. Nasbíraly jsme zkušenosti. Každý míč znamená inspiraci, protože výměny jsou skvělé. Určitě chceme za rok výkon zopakovat. Jenže zatím nikdo neví, co bude.

Byl váš výkon pravá pozvánka pro diváky i na extraligu?

Doufám, že jsme diváky potěšily a přijdou někteří z nich i na extraligu. Bylo super, že jich přišlo tolik. Takové množství jsme nečekaly. Je to milé překvapení a je to krásné, když je na náš volejbal slušná reklama. Potom přijde hodně lidí.

Autor: Marek Těšík