Jak hodnotíš uplynulou sezónu v Brně a jak se Ti tu líbí?

Minulá sezóna se nedá hodnotit jinak než pozitivně. Výsledky v podobě výhry v Českém poháru a stříbra v extralize to jen potvrzují. Jako družstvo jsme se zlepšovali zápas od zápasu, makali jsme na sobě při trénincích a v posilovně, a to vše se pak zúročilo.

V Brně se mi líbí moc, musím říct, že jsem si Brno a KáPéčko zamilovala. Trenéři, vedení klubu, hráčky i fanoušci patří k nejlepším, s jakými jsem se kdy ve své kariéře zatím potkala. Nejvíc k srdci mi ale přirostly moje spoluhráčky, možná je to tím, že jsme všechny téměř ve stejném věku, možná je to náhoda, ale náš skvělý kolektiv byl určitě jednou z věcí, která výrazně ovlivnila naše výkony a věřím, že v příští sezóně to bude také tak.

Co Ti sezóna dala herně, kam jsi se posunula?

Posunula jsem se ve všech směrech, trenéři se mnou pracovali na všech herních činnostech a byli velmi trpěliví, za což jim patří velké poděkování. Největší zlepšení jsem cítila na útoku, který konečně nabral nějaký ustálený styl.

Během sezóny jsi stihla i studovat, co přesně?

Studuji na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a musím říct, že skloubit tohle studium s volejbalem je velmi náročné. Byly týdny, kdy jsem spávala jenom 5-6 hodin denně což dá při dvoufázových trénincích pěkně zabrat, ale tohle jsem si vybrala, a tak si teď na to nemůžu stěžovat. Zkouškové bylo tento semestr celkem zajímavé, protože jsem jezdila na zkoušky z reprezentace, a dvě hlavní jsem udělala až na třetí pokus, ale nakonec mám hotové úplně všechny.

Který zážitek v průběhu sezóny byl nejsilnější?

Bezpochyby výhra ve čtvrtém semifinálovém utkání v Olomouci, kdy jsme v tie breaku prohrávaly 2:7 a pak 9:12, a i přesto jsme zápas dokázaly vyhrát. Byl to základ k tomu, že jsme o pár dní později zvládly postoupit do vytouženého finále.

Jak už jsi zmínila, po sezóně jsi se přesunula ke slovenskému národnímu týmu.

Ano, k reprezentaci jsem se připojila hned na začátku května, tedy krátce po skončení klubové sezóny. V červnu jsem pak měla volno, ale už tento týden se náš národní tým znovu schází – cílem naší přípravy je totiž úspěšná kvalifikace na mistrovství Evropy.

Stihla jsi během volna nějakou dovolenou?

S přítelem a kamarády jsme strávili sedm dní v Řecku na ostrově Kefalonia a moc jsme si to užili.

V průběhu celé uplynulé sezóny Tě podporovali rodiče, jezdili nejenom na zápasy do Brna, ale i na venkovní utkání. Jak moc si takové podpory vážíš?

Mí rodiče jsou skalními fanoušky jakéhokoli družstva, kde hraju já nebo moje sestra. Ale myslím si, že fandění v KáPéčku je baví zatím nejvíc, a proto jezdí na zápasy každý víkend. Jsem jim za to velmi vděčná, navíc nestíhám moc často jezdit domů, a tak jsem ráda, že se můžeme vidět takhle často. Jsou mojí největší oporou.

Barbora Mertová 

Foto: Ivo Stejskal