Romana Staňková, dosavadní kariéra:

Výška: 185 cm, pozice: univerzálka

Vracíš se po dlouhé době do KP Brna, jak se těšíš, jaký je to pocit?

Do Brna se vracím skoro po 10 letech, tedy na místo, kde mi dali možnost zapojit se do profesionalního volejbalu. Těším se hodně, bude to takový návrat “domů”. Říkala jsem si, že by bylo hezké se vrátit tam, kde to všechno začalo...

Tvoje úplné volejbalové začátky jsou ale spjaté s Havlíčkovým Brodem, od kolika let volejbal hraješ?

Začala jsem zhruba v sedmi letech, kdy mě rodiče přihlásili do kroužku. Mamka hrála volejbal na vysoké škole v Liberci a ja byla dost vysoké dítě, takže volejbal byl jasná volba. Začalo to klasickou pohybovou průpravou, gymnastikou, atletikou, plaváním a pak už jsem se věnovala naplno jen volejbalu. Mám ráda lidi, takže individuální sport nepřicházel v úvahu.

Během své kariéry jsi prošla spoustou klubů, na jaké působení nejraději vzpomínáš a proč?

Nejradši vzpomínám asi na působení v Německu, otevřely se mi úplně jiné volejbalové obzory. Skládali tenkrát nové družstvo a měli jsme skvělý tým, který si sedl a dotáhl to až k bronzu v německé nejvyšší lize a ke stříbru v německém poháru, kde se mimochodem hrálo před 16 000 lidmi! Měli jsme jedny z nejlepších fanoušků, kteří nás hnali dopředu. Na běžný zápas tam chodilo cca 3500 lidí a já si lepší první zahraniční angažmá přát nemohla.

Jakých dalších úspěchů jsi ve volejbale dosáhla?

Povedl se mi zlatý double v Rakousku, kdy jsme vyhráli pohár i ligu, cením si určitě účasti na MS v Mexiku a třech titulů po sobě v juniorkách. Co se týká individuálních cen, byla jsem třikrát nejvíce bodující hráčka extraligy.

Zkušeností jsi sbírala i v reprezentaci?

Prošla jsem si všemi mládežnickými reprezentacemi a nakoukla zlehka i do té seniorské.

Na který post nastupuješ do KP?

Za poslední roky jsem nastupovala na dvou postech, a to na účku a na smeči. Do Brna přicházím jako účko, ale nebraním se občasné výpomoci i na smeči. Součástí mé smlouvy je i předávání zkušeností mladším generacím v podobě zapojeni se do jejich tréninku.

Co nejradši děláš ve volném čase?

Ráda odpočívám, přeci jenom toho volejbalu je tolik, že regenerace a odpočinek jsou důležité. Chodím ráda ven s přáteli, miluju cestovani a ráda si zajdu i na ostatní sporty (kolo, tenis, plavani...).

Jaké máš plány na léto?

Plány na léto už jsou více méně jasné, plánujeme svatbu s partnerem, takže se teď vše točí okolo příprav.

Spolupracovala jsi se spoustou trénérů a hráček, koho si nejvíc ceníš, kdo ti nejvíc profesně dal?

Co se týká naučení techniky a herních návyků, tak mě v mládeži nejvíce ovlivnili Aleš Novák a Ondra Marek. V té dospělé pak pozitivně vzpomínám na Standu Václavíka z Liberce. Na jeho vytříbený humor nejde zapomenout.

Barbora Mertová

Foto: Pavel Netolička