Co vás napadne jako první, když se řekne VK KP Brno?

Má nejlepší volejbalová léta.

Jste bezesporu ikonou našeho klubu, o čemž svědčí mimo jiné to, že jste byla v roce 2013 uvedena do klubové síně slávy. Jak vzpomínáte na léta strávená v Králově Poli, ozdobená čtyřmi mistrovskými tituly? Tenkrát s Vámi hrála velmi silná generace hráček.

Většinu sezón v Králově Poli jsem hrála pod Mirkem Čadou a Vladimírem Samkem. Na toto období velice ráda vzpomínám. Hrála jsem se spoustou výborných hráček napříč generacemi. Mohla bych jmenovat, ale bojím se, že bych některé opomenula. Královo Pole je moje srdeční záležitost.

Kromě šestkového volejbalu jste hrála také beachvolejbal, v roce 2000 jste se zúčastnila dokonce olympiády v Sydney, což byl určitě jeden z vrcholů Vaší kariéry. Okusit atmosféru olympiády se nepovede každému.

Obrovským úspěchem byl pro nás s Martinou Hudcovou již samotný postup na OH, i když to vypadalo, že do Sydney vůbec neodcestujeme. V červnu jsem totiž prodělala komplikovanou operaci slepého střeva. Ale nakonec to byl jeden z největších zážitků v životě.

Výborným beachvolejbalistou je navíc i Váš manžel (Igor Stejskal), měla jste k tomuto sportu blízko díky němu? A v čem Vás on ve volejbalu ovlivnil nejvíc?

K beachvolejbalu mě přivedl Miloš Kosík. Byl to můj trenér v Univerzitě Brno, kde jsem s volejbalem začínala. Trenéři v té době neradi slyšeli o kombinaci šestkového volejbalu a beachvolejbalu. V době, kdy se v Brně postavily první beachvolejbalové kurty, tak jsme s Milošem trénovali v zimě v hale a v létě venku na písku.

Na mou volejbalovou i beachvolejbalovou kariéru měl můj manžel velký vliv. Má vystudovanou první trenérskou třídu a celý život se zabývá fyzickou přípravou jak mládeže, tak i dospělých. On mě přivedl k posilování a k trénování rychlosti. Pod jeho taktovkou jsem se dostala do vynikající fyzické kondice. Také bylo období, kdy nás trénoval i na beachvolejbalu. Z jeho rad a zkušeností jsem čerpala prakticky celou svou kariéru.

Volejbal letos slaví 100 let a během své historie v něm došlo ke spoustě změn. Jaké vidíte Vy největší rozdíly ve volejbalu, ať už se to týká postů nebo způsobu hry?

V průběhu mé volejbalové kariéry docházelo k různým změnám. Zažila jsem dobu, kdy se moc nevyplácelo dávat krátké podání, protože soupeř mohl místo přihrávky rovnou z první zasmečovat (velice rádi toho využívali nahrávači). Také jsem hrávala bez libera a díky přihrávce jsem jako malá hráčka hrávala na bloku.

Svoje kouzlo měla také ztráta, i když jste prohrávali o deset bodů, pořád byla relativně velká šance na výhru.

V beachvolejbalu pak jednu dobu povolili dotyk hráče sítě. To bylo velmi nešťastné. Mladé hráčky při útoku skákaly do sítě a docházelo ke zraněním. Toto pravidlo bylo naštěstí rychle zrušeno.

Na co se kladl důraz v trénincích během Vaší kariéry a jaké jsou trendy v tomto sportu nyní?

Volejbal se velmi zrychlil, je silovější a celkově dynamičtější. Hodně to lze pozorovat právě na beachvolejbalu. Tam se zmenšilo hřiště, čímž se začali prosazovat vysocí hráči a hráčky. Hodně dobrých šestkařek se stalo vynikajícími beachvolejbalistkami.

Zažila jsem různé trenéry, každý byl trochu jiný a každý kladl důraz na jiné věci. Podle mě jsou nejdůležitější jednotlivé herní činnosti každého hráče a hráčky. To, aby byl hráč komplexní, uměl kdykoliv zahrát lajnu i diagonálu. Koncovky mnoha zápasů jsou třeba o jedné nebo dvou chybách. Sehrávání je sice hezké, ale nic nenahradí tzv. dril. Pokud se mohu opřít o své dovednosti, potom se v koncovce zápasu „nezhroutím“.

Ve světě je celkem běžné, že některý trénink jsou hráči třeba hodinu ve dvojicích. Divila jsem se, jak málo hráček je schopno smečovat ve dvojici na devět metrů.

Vy sama jste byla velmi komplexní hráčkou a okusila jste ve volejbalu řadu pozic, co Vám nejlíp sedělo?

Kromě nahrávky jsem hrála prakticky všude. Asi nejvíce mě bavil post univerzálky.

KP Brno v současné době vychovává pro A-tým své vlastní hráčky, stávající A-tým je vůbec nejmladším v celé extralize. Jak důležitá je kvalitní výchova mládeže, na kterou se v KP klade velký důraz?

Výchova mladých hráček je pro klub velmi důležitá. Řekla bych, že dlouhodobá existence klubu je v podstatě na vlastních mladých hráčkách závislá. Nicméně, ideál je, pokud tyto mladé hráčky mohou „vyrůstat“ vedle zkušených a vyhraných spoluhráček.

Doma máte tří syny, které také vedete ke sportu. Pokračují ve volejbalu po rodičích?

Nejstarší syn se věnuje spíše studiu. Pak mám jedenáctiletá dvojčata, která hrají basketbal a letos začala chodit i do volejbalu. Uvidíme, pro co se rozhodnou.

V pátek odstartuje play off extraligy žen a KP Brno ve čtvrtfinále narazí na silnou Olomouc. Co byste holkám před čtvrtfinálovou sérií vzkázala a co může (kromě jejich formy) hrát v play off významnou roli?

Tabulkovým favoritem zápasu bude Olomouc, ta by měla pociťovat větší tlak. Holkám bych vzkázala, aby začaly odvážně, riskovaly na servisu i v útoku, žádný opatrný volejbal. Pokud jde člověk do zápasu se strachem, že udělá chybu, je to začátek konce. Říká se, že trénink je od krku dolů a zápas se hraje od krku nahoru. A to je velká pravda.

Barbora Mertová