Kde jsi s volejbalem začínala?

Pocházím z Polné, kde jsem taky s volejbalem začala. Hrála jsem zde za starší žákyně a potom jsem působila ve výběru KCTM Vysočina. Volejbal byl pro mě vždycky na prvním místě. Dřív jsem také závodně tancovala, hrála tenis a florbal, ale kvůli volejbalu jsem s tím musela přestat.

Jak jsi se dostala ke KáPéčku?

Nabídku jít hrát do Brna jsem dostala o prázdninách před devátou třídou. Během devítky jsem pak už hrála s holkama Česky Pohár starších žákyň a ke konci sezóny i republiku. V KáPéčku jsem pak pokračovala v kadetkách a juniorkách a nyní jsem druhým rokem v A-týmu.

Volejbal hraje i Tvoje sestra, každá působíte v jiném klubu. Komu fandí rodina?

Já jsem měla rovnou nakročeno do Kápéčka. Klára šla do Brna s tím, že se chce stát dobrou trenérkou a měla nabídku trénovat mladší žáky ve Volejbalu Brno. Tou dobu hrál na Kouničce Fénix Brno, kde měla možnost trénovat (později se přeměnil na Šelmy). Rodina zápasy nemá moc ráda, naštěstí pro rodiče jsme se s Klárkou nikdy nepotkaly na hřišti, neví, komu fandit.

Který trenér na Tebe měl doposud největší vliv?

Největší dík má asi Erik Nezhoda. Velkou zásluhu má samozřejmě i Dana Melicharová, která mě trénovala v KCTM Jihlava, ale za to, kde teď jsem a jak hraju, patří poděkování hlavně Erikovi.

Připomeň svoje největší dosavadní úspěchy.

První místo starších žákyň v Českém poháru, druhé a třetí místo v extralize kadetek a první místa v extralize juniorek. Za svůj největší úspěch považuji juniorský titul z roku 2019. Hodně ráda také vzpomínám na MS středních škol, které se hrálo v Brně. Byla tam skvělá atmosféra, a to, jak nám fandily různé školy, bylo strašně hezký. 

Jaké máš zkušenosti s reprezentací?

Svou první pozvánku do reprezentace jsem dostala v roce 2015 a s holkama jsme pak skončily druhé a třetí na turnaji MEVZA. V roce 2017 jsem se zúčastnila kvalifikace na ME v Litvě 2017 a mou poslední akcí pak zatím kvalifikace na ME v Itálii v roce 2018. 

Hrála jsi nejprve na postu nahrávačky, poté univerzálky, teď působíš v A-týmu jako smečařka.

Nahrávala jsem ve starších žákyních v Polné. Potom ze mě udělali univerzálku v KCTM, kde jsem později odehrála sezónu i na bloku. Až v Brně se se mnou začali věnovat mojí přihrávce, ve které mám pořád nedostatky. Na smeči jsem ze všech postů nejvíc spokojená, baví mě přihrávat, i když to nepatří mezi mé silné stránky. Hlavně mě ale baví dávat body.

Letos jsi absolvovala i turnaje v beach volejbalu, jaké to bylo v porovnání s klasickým šestkovým volejbalem a co Ti víc vyhovuje?

Popravdě jsem ze začátku měla pocit, že je to úplně jiný sport a jiná technika, náročné pro mě bylo čtení hry. Ale jsem moc ráda, že jsem měla možnost si zahrát a doufám, že nebyla poslední. Určitě to byla skvělá zkušenost. 

Díky vládním opatřením jste v poslední době hodně trénovaly venku, jak to šlo?

Byla to změna. Není to špatné, ale hala je hala. Venku jsme trénovaly na antuce v Lužánkách, běhaly, skákaly. Kousek od Lužánek je i ulice Schodová, kterou moc ráda nemám.

Teď jste se konečně přesunuly zpátky do haly, jedná se i o obnovení zápasů.

Do haly jsem se už těšila. Doufám, že další pauza už nebude potřeba a sezónu dohrajeme tak, jak by se mělo.

Jaké šance dáváš KáPéčku v jeho současném složení?

Myslím si, že s letošním týmem jsme na dobré cestě. V týmu máme přátelskou atmosféru, která nás žene k lepším výkonům. Osobně bych si přála být víc nápomocná v týmu, hlavně při těžkých situacích v utkáních. 

Kromě hraní volejbalu i studuješ.

Ano, letos jsem odmaturovala na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka a nyní studuju na Masarykově univerzitě obor Osobní a kondiční trenér.

Je někdo, kdo Tě ovlivňuje v životě i volejbalu dlouhodobě?

Já se nechávám inspirovat lidmi, kteří jsou vedle mě a cením si každé rady, co mi dávají. V loňské sezóně mě hodně ovlivnila Sophie, jsem moc ráda, že jsem ji mohla poznat.

Jaké jsou Tvoje koníčky mimo volejbal?

Ráda poslouchám muziku, tancuju a hraju na kytaru.

Co Tě spolehlivě nakopne, když se Ti nechce nic dělat?

Nejvíc mě asi nabudí rytmus dobré písničky.

Barbora Mertová

Foto: Ondřej Driml