Tuhle sezónu máme velmi dobře postavené družstvo
Univerzálka Karin Šunderlíková působí v KáPéčku druhou sezónu. Její cesta nevedla do Brna z rodného Slovenska přímo, rok totiž působila také v italské lize. Loňskou sezónu musela se svými spoluhráčkami předčasně ukončit, a i přes dobrý vstup do sezóny nové, teď bohužel z důvodu karantény a plošného omezení sportu opět musí na nové zápasy čekat. Na společném týmovém cílu ale tato stopka rozhodně nic nemění: „Chceme se udržet v pětici nejlepších družstev, to by nás všechny potěšilo. Lehké to ale nebude, protože konkurence je velká," vzkazuje z domácí izolace Karin.
Karin, od loňského roku působíš v KáPéčku, předtím jsi hrála v Itálii a na Slovensku, odkud pocházíš. V čem jsou hlavní rozdíly mezi volejbalem v těchto zemích?
Myslím si, že se všichni zhodneme na tom, že slovenská a česká liga se s tou italskou porovnat nedá. Tréninky jsou tam tvrdší a zápasy doprovází skvělá atmosféra - vždycky jsme měli plné tribuny. Celkově jsou tam lepší podmínky, ale to vůbec neznamená, že v by v České republice podmínky nebyly dobré. Česká liga si vždycky držela slušnou úroveň a mám pocit, že je to každým rokem lepší a lepší.
V KáPéčku nejsi jediný zástupce Slovenska, s Tebou tu působí hlavní trenér Matúš Kalný, kondiční trenér Marián Prezbruchý, trenéři Ivana a Štefan Zburovi, fyzioterapeutka Saša Matová - to už je pěkné slovenské zastoupení. Co vede slovenské volejbalisty či trenéry k angažmá v české extralize?
Hmm, asi kvalita ligy oproti té slovenské, samozřejmě ale nechci slovenskou ligu podceňovat. Občas zápasy tam sleduji a i sloveská extraliga má svou kvalitu a hodně šikovných hráček.
Loňská sezóna skončila předčasně, jaká byla z Tvého osobního pohledu a z pohledu týmového? S čím jsi byla Ty osobně spokojená a s čím ne?
Předchozí sezóna nedopadla úplně podle představ a smutnou "třešničkou na dortu" bylo nakonec její předčasné ukončení. To je asi vše co k tomu řeknu. Teď je důležité soustředit se na sezónu stávající, kterou jsme zatím rozběhly dobře. Věřím, že to bude jenom lepší.
Letošní tým je opět postaven na základech velmi mladého družstva. Zatím se v extralize představil jenom třikrát, a ač jste nestačily na Liberec, s Přerovem a Prostějovem jste si poradily bez problémů. Jaká je nálada v týmu?
Nálada v týmu je i přes současnou situaci dobrá. Máme za sebou náročnou letní přípravu, tvrdě trénujeme a myslím si, že je vidět slušný progres. Věk je jen číslo a Magda Bukovská s Elou Koulisiani jsou toho živým příkladem, jsou to sice mladé hráčky, ale obrovské talenty, které jsou velkým přínosem pro družstvo. Máme taky nové zahraniční posily, dvě Američanky a Lotyšku Elvitu, které do týmu vnesly zkušenosti a hlavně dobrou atmosféru na trénincích. Tuhle sezónu máme družstvo postavené velmi dobře.
Jaká jsou Tvoje očekávání stran sezóny 2020/21 (bez ohledu na aktuální pauzu)?
Očekávání jsou vysoká. Dali jsme si za cíl dostat se do první pětky a do každého zápasu jít naplno s cílem vítězství anebo minimálnně potrápení soupeře. Letos jsou družstva oproti minulé sezóně silnější, proto vůbec nebude jednoduché našeho vytyčeného cíle dosáhnout. Ale není to cíl nezrealizovatelný.
KP Brno se momentálně nachází už týden v karanténě, do toho navíc přišel plošný zákaz sportu. Co to pro hráče znamená? Od srpna makáte na kondici a tvrdě trénujete. Jak se hráč (pokud je zdravý) může připravovat individuálně?
Jsem z toho smutná, ale samozřejmě zdraví je na prvním místě. Můžeme jenom doufat, že se všechno zase co nejdřív rozběhne. Je teď samozřejmě těžké se připravovat, když musíte být 7 dní v týdnu a 24 hodin denně zavření doma. Cvičím sice na bytě, ale trénink v hale to nenahradí.
Jak si teď ještě jinak krátíš čas?
Učím se jazyky, koukám se na seriály, čtu, poklízím, cvičím... Prostě se snažím být produktivní a neležet celý den v posteli.
Barbora Mertová
Foto: Ondřej Driml