Co se týká trenérů jednotlivých složek Akademie, i v nadcházející sezóně to bude tradiční složení Erika Nezhody, Martina Štětky, Luďka Grabovského a kondičního trenéra Aleše Trubirohy. Nedílnou součástí je zároveň fyzioterapeutka Alexandra Matová a s Akademií také trénuje Nikola Štourač a Martin Melkes. „Netajíme se tím, že do budoucna bychom realizační tým mládeže posílili ještě o jednoho trenéra na plný úvazek, vhodného kandidáta hledáme. Věříme, že se to povede již na příští rok, nicméně naše požadavky jsou specifické. Patří mezi ně vysoká loajalita a smysl pro spolupráci. V prostředí, ve kterém trenéři fungují u obou dorostových družstev a ve třetině tréninků se hráčky juniorek a kadetek mísí, to ani jinak nejde. Budeme rádi, když naši skupinu někdo obohatí, přitom ale musí ctít technicko-metodický koncept Akademie," vysvětluje Erik.  

Z otázky, jak vzpomíná na předčasný konec uplynulé sezóny, si příliš těžkou hlavu nedělá. Jeho svěřenkyně sice přišly o možnost, bojovat doma ve finálovém turnaji o juniroský titul, o to větší motivaci ale mohou mít letos. „Příprava na final six byla hodně hektická, nesla se totiž v rytmu nástavby a play-off extraligy žen. Je potřeba si uvědomit, že minulý rok bylo v našich ženách jedenáct juniorek, a jsme tak v naprosto odlišné situaci, než zbytek republiky. Máme vsazeno na naši práci od přípravek, přes žákyně až po dorost. Našim základním mottem je trpělivost. Nesmíme spěchat na hráčky v patnácti letech a spěchat nesmí ani ty v ženách. Výsledek se dostaví, jsme o tom přesvědčeni," říká Nezhoda.

Družstva Volejbalové akademie se v sezóně 2020/21 musí poprat s novým systémem soutěží, které se budou hrát turnajově, pouze jednou za měsíc. V zásadě by se mělo jednat o krok vpřed, některé věci jsou ale bohužel stále nevychytané. „Je nesmysl hrát čtyři utkání za víkend, to je snad pouze česká představa volejbalu. Juniorky již nejsou ani hrou, ani fyziologií příliš daleko od žen, které ale absolvují maximálně dvě utkání za týden," uvádí k tomu Erik.  „Nejsem ani přesvědčen o modelu, ve kterém spolu hrají družstva na základě výkonnosti. Na soutěž to vyvíjí obrovský tlak, co se týče výsledku a postupu do final six," dodává. Větší smysl by mu dále dávalo, kdyby hrací měsíc otevíraly juniorky a ne kadetky. Problém také vidí v tom, že stále není dořešen koncept zacílení přípravy hráček do nižších seniorských soutěží. „Díky první lize žen je naše výkonnost mnohem vyšší a dál. Ženská družstva váš školí od prvního do posledního míče."

A proč půjde u mládeže na prvním místě znovu o výsledek? „Bohužel je to základní prezentace klubu do širšího okolí. Chcete-li do klubu přivést talentovanou hráčku, musíte jí nabídnout úspěch. Hrát za KP musí být vnímáno jako čest. Nicméně naše výsledková pozornost se upírá pouze k juniorkám. Vždyť závěrečná utkání extraligy kadetek jsme odehráli bez reprezentantek. Nebylo to pro tu chvíli důležité," vysvětluje Nezhoda. A dodává, že patnáctileté hráčky ani jejich rodiče bohužel nejsou naučeni klást správné otázky typu, kdo mě bude trénovat, jak se budu připravovat na volejbalovou zátěž, jakou mám šanci prosadit se v seniorském týmu nebo jak bude poskládán můj tým. 

Do nadcházející sezóny vstupuje Erik s několika cíli: „Moji skrytou touhou je posunout soběstačnost hráček a týmů samotných. To samé se týká i trenérů a jejich přípravy. V utkání, tréninku i mimo něj. V tomto ohledu udělal třeba Martin Štětka obrovský kus práce a je mi velkou trenérskou oporou. Díky Luďkovi a jeho tréninkům jsme zase obrovsky silní a o krok napřed," zdůrazňuje Erik. Se svými kolegy chce znovu šlápnout do oblasti video tréninku a zpětné vazby. Důraz klade také na propojení práce fyzioterapeutky a kondičního trenéra, aby se hráčky stejně jako loni vyhýbaly vážným zraněním.  

„Mám navíc chuť Akademii ještě víc ohraničit, aby bylo jasně patrné jak funguje, kdo do ni patří a kdo v ní trénuje. Jde mi jak o vnější prezentaci, tak porozumění vnitřní filozofie. To ale bude stát spoustu společného úsilí, času i peněz," dodává na závěr Erik.

Barbora Mertová