Za jejím jménem figuruje teprve ročník narození 2001, i přesto už je od letošní sezóny stálou členkou královopolského A-týmu. Denisa Pavlíková loni vybojovala s juniorkami zlato a s kadetkami bronz a při tom všem už nasbírala tolik zkušeností s národním týmem, o kterých se v jejím věku zdá málokomu. Teď míří ještě o stupínek výš - do družstva žen, ve kterém bude působit na pozici smečačky. „Je to obrovský skok, hlavně ve výkonnosti, každý se v Áčku chová jako profesionál a ví proč to dělá," říká po víc jak dvou měsících strávených s ženami Denisa. Víc o ní napoví bleskový rozhovor...
Proč zrovna volejbal?
Jako malá jsem tancovala a moje sestra hrála volejbal. Nejdříve mě učila pouze sestra, a protože mě to bavilo tak jsem začala hrát i já, když mi bylo 9 let a to v TJ Lokomotiva Trutnov.
Odkjakživa post smečařky?
Ne, od začátku jsem hrála na postu blokařky, ale postupem času mě v reprezentaci přeučovali na smeč a na smeči jsem teď necelé čtyři roky.
Úspěchy z extraligy?
Největší úspěch je určitě juniorský titul z minulé sezóny, dále třetí místo v kadetské extralize také z minulé sezóny a druhé místo z předminulé.
Repezentační start?
Ve 12 letech.
Zážitky z nároďáku?
Všechno co jsem absolvovala. Obě kvalifikace, turnaje OHT, turnaje Mevza. Největší úspěch je asi první místo na turnaji OHT v Českých Budějovicích, kdy jsme ve finále porazily Rusko. Ale v paměti mám i různá přátelská utkání například s Holandskem, které jsme dokázaly dvakrát porazit.
Reakce na nabídku hrát za A-tým KP Brna?
Byla jsem moc ráda, ale na druhou stranu jsem byla z toho trochu nervózní, protože to je něco úplně jiného. Znamená to pro mě hodně, trénovat a hrát se staršími a zkušenějšími je vždy lepší.
Na co nikdy nezapomeneš?
Na zápas s Itálii na kvalifikaci na ME, před plnou halou italských fanoušků. A taky ráda vzpomínám na MS středních škol, které jsme hrály v červnu a skončili jsme na pátém místě.
Kdy sis od srpna doteď sáhla na dno svých sil?
Určitě v Tatrách, když jsme musely vyjít (vyběhnout) sjezdovku na Solisko za určený čas.
Oblíbené jídlo?
Špagety.
Oblíbená kniha?
Hadrový panák od Daniela Cola.
Studium?
Třetí ročník na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka v Brně.
Životní motto?
Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.
Co tě spolehlivě nakopne?
Určitě kafe a nějaké dobré písničky.
Tip na vítěze letošní extraligy?
Myslím, že největší favorit bude Olomouc.
A co o Denise prozradí Erik Nezhoda, který ji trenérsky zatím poznal nejvíc?
„Denisa přišla do Brna jako veliký talent Jiřího Haufa a trutnovského volejbalu. Za dva roky se z průměrné blokařky vypracovala v nejlepší smečařku ve své generaci. Zdobí ji klid a poctivá hra v poli a na přihrávce. S přibývajícím věkem a zkušenostmi bude přidávat na razanci útoku. Učí se pracovat se zodpovědností v týmu, věřím, že ji práce v ženách připraví na vrcholy sezóny, kterými jsou extraliga kadetek a juniorek."
Barbora Mertová
