Jestli je někdo s volejbalovým klubem KP Brno opravdu spjatý, tak je to Zdeněk Zítka. Jako masér tu totiž působí už 15 let a nejinak tomu bude u A-týmu i v sezóně 2018/19. „Královo Pole má velkou tradici, působila v něm a působí řada zajímavých osobností, od kterých se dá hodně naučit," vysvětluje důvod, proč je mu tento brněnský klub stále blízký. Jaké další profesi se Zdeněk věnuje, jak zatím hodnotí přípravnou fázi začátku sezóny a co by ho v ní nějvíc potěšilo?

Čemu dalšímu se věnujete kromě práce maséra?

Současně působím ještě na Fakultě sportovních studíí Masarykovy univerzity. A tak mi tato činnost dává možnost reálně se účastnit přípravy a současně sledovat sport na různých úrovních. 

Jaká je momentálně hlavní role maséra u seinorského týmu žen?

V současné fázi jde především o to, starat se ve spolupráci s ostatními členy realizačního týmu o fyzickou stránku sportovní výkonnosti svěřeného družstva, tedy jeho členek. A masírovat a masírovat, tejpovat a masírovat. Přestože jde nyní hlavně o kondiční přípravu, dá se při trénování dozvědět něco i o morálně volních vlastnostech zúčastněných. Vzhledem k naplánované soutěži a množství utkání se nedá očekávat že po masérské stránce bude velký rozdíl mezi současnou fází a základní částí soutěže.

Jak holky po uplynulých třech týdnech přípravu zvládají?

Mají za sebou tři týdny převážně kondiční zátěže. Dá se konstatovat že tuto etapu zvládly. Nožičky bolely a bylo i několik otlaků a krvavých puchýřů a podvrtnutých kotníků, naštěstí nic vážného. V družstvu máme bojovnice. Po kondiční stránce by je asi zhodnotil nejlépe David. Pravděpodobně nejvíce nás prověřil sestup ze Skalnatého plesa, kdy jsme v Tatrách zažili regulérní horskou bouřku a vrátili se všichni totálně mokří, ale o to silnější.

V současném týmu je hodně mladých tváří, fungují dnes mladí sportovci stejně jako dřív, jsou stejně houževnatí?

Tým omladil hodně, ale co se týká cílevědomosti a motivace, tak tyto vlastnosti bych hodnotil raději až po sezóně. Zatím mohu mluvit třeba o vůli a o chuti si pomáhat a jako tělocvikář například o obratnosti. Pokud mohu porovnávat, zdá se mi, že se současná mládež velmi brzy specializuje. A další úhel pohledu by mohl být o tom, že mnoha lidem v současnosti chybí trpělivost, chtějí výsledky, ale nedoceňují cestu, kterou je k nim třeba překonat.

Co by Vás v této sezóně nejvíc potěšilo?

Kdyby náš tým předváděl týmovou bojovnou a dobrou hru až do konce každého setu, každého zápasu. A na tu hru, aby se chodilo dívat více diváků, než v minulých letech. Hlavně těch mladších. Přál bych to všem, mít ten pocit, že jsme to "odmakali..."