Už pozítří vypukne první čtvrtfinálový boj s Olympem Praha. A-tým se tento týden odskočil odreagovat do kina a teď už se soustředí jen a jen na play off! Jak se na nejdůležitější zápasy sezóny Áčko těší? Jak moc jsou všichni namotivovaní právě na Olymp? A kdo potřebuje před zápasem vyklepnout Vendy na koš, aby se správně zkoncentroval? To a mnohem víc napoví společný rozhovor - odpovídají Amanda Brown, Míša Doležalová, Vendula Měrková, Marek Rojko, Erika Salanciová a Nikola Vaňková.

1. Je před Tebou nejtěžší část sezóny - play off, jak k tomu přistupuješ Ty osobně?
2. Na jaké play off, které jsi doposud absolvoval/a, vzpomínáš nejvíc a proč?
3. Čeká Vás Olymp Praha, jaká je motivace na tento tým?
4. Co Ti pomáhá v koncentraci na tak důležitá utkání, máš třeba nějaký rituál?

Amanda Brown, blokařka

1. Play off je výsledkem všeho, na čem jsme celou sezónu pracovaly. Je určitě spojeno s větším tlakem na tým, ale myslím, že jsme schopné tohle ustát a zahrát nejlíp, jak umíme!
2. Úplně nejvíc se mi zapsalo do paměti play off, které jsem hrála v seniorském ročníku na univerzitě, tenkrát jsme opravdu tvrdě dřely, měly skvělý volejbalový program a navíc se nás sešel výborný tým.
3. Když jsme s Olympem hrály naposledy, opravdu se nám to nepovedlo a byla bych moc ráda, kdybychom tentokrát ukázaly všem, že dokážeme být o hodně lepší. Určitě je ten nejlepší čas na odplatu!
4. Dívám se na videa z předešlých utkání, abych zjistila, jak jsem hrála a co jsme jako tým udělali dobře a špatně. Potřebuju mít v hlavě ucelený herní plán, zvlášť když jde o play off, pak se cítím před zápasem mnohem víc jistě.

Michaela Doležalová, kapitánka

1. Jsem soutěživá a volejbalem se bavím, takže se těším, že konečně o něco půjde. Navíc se hraje vždy dva dny za sebou, není čas zbytečně rozebírat, co se povedlo a nepovedlo, člověk musí umět být splachovací a nastoupit za 24 hodin s čistou hlavou.
2. První a poslední. První bylo na ME juniorek ve Švýcarsku, které jsme nakonec vyhráli a mně se otevřel v 16 letech svět velkého volejbalu. A poslední bude to letošní. Mám pocit, že obě opláču stejně.
3. Já mám pořád v hlavě medaili. Nechci teď spekulovat jak moc je to reálný nebo nereálný cíl, ale dostat se do horní čtyřky, což jsme si vytyčili na začátku roku jako minimum, je možné jedine třemi výhrami ve čtvrtfinále. S Olympem bychom hrály pravděpodobně i kdybychom strávily nadstavbu v horní půlce, takže o soupeři je rozhodnuto de facto už tři měsíce.
4. Rituály a la volejbalisti nebo hokejky, kdy se neholí nebo si nemění spodky a ponožky my "dámy" nevedeme, to bychom si pak musely pro dobro veřejnosti od baskeťaček vedle z šatny půjčit delší šortky... Možná má každá nějaký zvyk, já pověrčivá nejsem, já potřebuju jen vyklepnout Vendy ve střelbě na koš a pak mi stačí rozcvička, abych se v hlavě zkoncentrovala jen na míč.

Vendula Měrková, univerzálka

1. Já osobně beru play off jinak než celou sezónu doteď. V zákadní části samozřejmě záleží, na jakém místě družstvo je, jak roste a spolupracuje z jaké pozice jde nakonec do play off. Ale až tady se ukáže, jak tým umí opravdu pracovat pod tlakem a jestli se udrží pohromadě, i když se nějaká část zápasu nebude vyvíjet podle představ. Je to prostě vabank a my do toho musíme jít naplno. Teď začíná ta pravá "sranda".
2. Myslím, že spousta holek si vzpomene na loňské play off a poslední zápas proti Ostravě, kdy mě Míša musela odtáhnout z hřistě po prvním setu: "Vendy poď, musíme na druhou stranu, ten set už jsme prohrály." Byla jsem na práškách (všechno bylo na předpis a konzultaci s lékařem!!!) proti bolesti po zranení lýtka a ještě ke všemu jsem mělá zánět ve stoličce, takže jsem dostala antibiotika. Navíc jsem všechny vykolejila tím, že jsem se stále usmívala =D Taky ještě vzpomínám na  svoje první play off v Německu. Hrály jsme tie break, který jsme vyhrály 24:22 proti Schwerinu, ale i tak nám to bylo k ničemu, protože jsme původně neměly postoupit do dalšího kola. Ale co se nestalo, družstvo, které mělo v jiném kole jasně vyhrát prohrálo a my se dostaly do semifinále a následně obsadily třetí místo v 1. německé Bundeslize.  
3. Olympu máme co vracet. Ani jeden zápas se nám s nimi doteď nepovedl a už je na čase to zlomit, zkoncentrovat se a být lepším týmem, kterým máme být. Musíme do zápasu vletět a udržet to tak po celou dobu.
4. Rituál nemám. Spíš potřebuju před zápasem na ranním tréninku stereotyp a mezi klid a pohodu, všechno načasovat a nikam se nehonit. Je pravda, že vždycky utíkám z šatny tak na 10 minut hned po převleční do hracího, abych aspoň ještě na chvilku vypnula a psychicky se nachystala na zápas.

Marek Rojko, hlavní trenér

1. Osobně mám play off velmi rád, až v něm se rozhoduje sezóna. Vše, co bylo doteď už neplatí a všechny principy jsou v play off úplně jiné. Navíc hrajeme víc zápasů s jedním soupeřem, vyvíjí se i taktika změn a celkově koncetrace je významně vyšší.
2. V ženském ligovém volejbale jsem absolvoval 12 play off a zažil hodně různých scénářů. I potvrzení role favorita i překvapení na úkor favorita, ale v jednom je to všechno stejné. Všichni se chovají jinak - hráčky i trenéři. Protože je to nejzajímavější část sezóny. Nejvíc emocí u mě vyvolalo čtvrtfinále a semifinále v německé Bundeslize, kdy jsme nejprve vyřadili velikého favorita Schwerin a v semifinále hráli tři pětisetové zápasy s vyprodanými halami proti Drážďanům a získali pro klub historickou medaili.
3. Olymp je tradiční účastník play off s ambicemi a dobrou znalostí toho, co přijde. Jestli chceme uspět, musíme třikrát vyhrát bez oheldu na soupeře. Dosavadní zápasy nemají s play off nic společného. Jsou jen statistickou součástí sezóny.
4. Mně pomáhá ke koncentraci jen fakt, že jde o něco vážného, a že člověk cítí napětí a očekávání a zároveň už za ty roky ví, že jen klid a nadhled před vstupem do play off je ta správná cesta. Rád se v tichu procházím před utkáním a třídím si myšlenky na případné varianty a řešení. I trenéři se koncentrují na svou práci. A rituál mám jenom jeden - na všechna play off si oblékám košili, ne sportovní oblečení. Je to i znak toho, že je to vážná část soutěže, sledovaná i médii a sportovním okolím, a proto si ode mě zaslouží respekt.

Erika Salanciová, smečařka

1. V play off jde o všechno nebo nic, nehraje se tam na žádné body. Berou se jen vítězství. Tým musí udržet svou formu několik týdnů v kuse, aby mohl postoupit až do finále. O to větší tlak na tým je. Ale i přesto, je to nejkratší část sezóny, protože od prvního zápasu v play off je atmosféra elektrizující. Na tuhle část sezóny přece čekáme 5 měsíců! A proto se na ni nejvíc těším :-)
2. Nejvíc? Těžko říct, každé play off bylo jiné. Ale když jsem hrála ve Slavii, boje proti Doprastavu byly nejlepší, nejtěžší a nejzajímavější. Ale to bylo jenom finále. Co se týká celého play off, tak když jsem hrála za ŠOG Nitra, dostaly jsme se z pátého místa až do finále a ani jedna část nebyla lehká - musely jsme bojovat jak ve čtvrtfinále tak v semifinále s Doprastavem (tam se hrálo 5 zápasů a z toho dva tie breaky) a pak nás čekalo finále se Slavií, která nás porazila.
3. Pro mě představuje čtvrtfinále zápasy, které musíme vyhrát, abychom mohly bojovat o medaile. To, že je to Praha, u mě nějak nehraje roli. Je to dobrý tým jako my. Nečekám lehký průběh, ale doufám, že radovat se na závěr budeme my :-)
4. Hudba, káva, spánek.

Nikola Vaňková, libero

1. Já osobně se k tomu snažím přistoupit zodpovědně, každá máme na starost svoji regeneraci, spánek atd. a musíme udělat maximum, abychom tato utkání vyhrály. Je to závěr sezóny, a i když jsme už každá dost psychicky i fyzicky unavená, tak do toho musíme dát vše. Na tyto zápasy se připravujeme už delší dobu,je to nejdůležitější část sezóny, teď se teprve ukáže, jaký jsme tým.
2. V extralize žen to bude moje první play off, proto se na tyto utkání moc těším, ale zároveň jsem i trochu nervózní. Doufám, že bude úspěšné.
3. Motivace porazit tento tým je velká, máme jim co vracet z předešlých zápasů, které se nám moc nepovedly. Ale myslím si, že ať je to jakýkoli soupeř, budeme namotivované tak i tak a budeme chtít vyhrát!
4. Nevím, zda se tomu dá říkat rituál, ale před utkáním poslouchám oblíbené písničky, to mě vždy uklidní.

Barbora Mertová

 .