Na zápasech brněnského Áčka je k vidění už delší dobu Magda Králíková, která se k týmu připojila jako další asistentka Marka Rojka. Pro Magdu je Královo Pole návratem tam, kde kdysi sama jako hráčka s volejbalem začínala. Po Brnu následovala v její kariéře veliká volejbalová tour: nejprve zamířila do Olympu Praha a pak už do zahraničí - působila v Řecku, Francii, Německu a Španělsku a na svém kontě má řadu úspěchů včetně mistrovských titulů. Hráčskou kariéru ukončila po sezóně 2014/15 a  své bohaté zkušenosti se rozhodla předávat dál: „Mým snem je věnovat se malým dětem, vést je k všestrannosti a radosti z pohybu," říká Magda.

Momentálně je Tvým působištěm KP Brno, takže ses vrátila zpátky tam kde jsi začínala. Jaké to je najednou v té opačné pozici -  v pozici trenérky?

Ano, vrátila jsem se tam, kde to kdysi všechno začalo, i když to je spíš shoda náhod. Přerod z hráčky na trenérku nejde úplně ze dne na den a já mám pořád ještě pocit, že jsem víc bývalá hráčka než cokoliv jiného, navíc trenérská kariéra nikdy nebyla moji prioritou, takže se s tím dost peru. Je mně blízká metoda: málo mluvit a hodně pracovat (fyzicky) a to se úplně s trenérskou rolí neslučuje.

Na které působiště vzpomínáš nejraději?

Na Menorcu a Španělsko vůbec, jsem temperamentní člověk a mám pocit, že tam patřím. A ještě Paříž - další moje srdeční záležitost. Vždycky to záleží na lidech, které potkáte, pak je člověku dobře kdekoliv.

Na svém kontě máš mistrovský titul z české extraligy a vítězství v Českém poháru, to ale zdaleka nejsou jediné úspěchy, kterých jsi dosáhla. Jak na tyto medailové chvíle vzpomínáš?

Mám i mistrovský titul ze španělské Superligy a z německé Bundesligy stříbro. Nepamatuju si zápasy, sety ani body. Spíš člověk nezapomene na spoluhráčky, trenéry, emoce a každodenní život v cizí zemi. Byla to obrovská škola života.

Při hraní volejbalu jsi stihla vystudovat gymnázium a Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, jak se to dalo skloubit?

V naší rodině nepřipadalo v úvahu, že by člověk nestudoval, vzdělání bylo na prvním místě. Trošku jsem se s tím tenkrát prala, ale dodatečně musím dát rodičům i prarodičům za pravdu a poděkovat jim, jak nás s bratrem vychovali a k čemu nás vedli. Skloubit se to dalo a dá. Osobně si myslím, že by měly hráčky studovat a trenéři je v tom podporovat.

Jaké jsou dnešní volejbalistky - je to stejné, jako za dob, kdy jsi hrála?

Dnešní volejbalistky jsou v zásadě stejné, jako když jsem v extralize začínala já, akorát mám pocit, že jim chybí všestranost a přirozená šikovnost, což je dáno brzkou úzkou specializací, s kterou nesouhlasím. A na můj vkus se trochu vytratila ochota tvrdě pracovat - "dřít"!

Ve čtvrtfinále paly off se utká KP Brno s největší pravděpodobností s Olympem - v obou týmech jsi sama působila. Jsou emoce trenérky před play off stejné jako kdysi hráčky, jak se to prožívá z lavičky?

Jako hráčka jsem si mohla říct: "Udělala jsem pro to maximum, aby se vyhrálo a teď se uvidí." Jako trenérka mám pocit, že můj vliv na výsledek zápasu je daleko menší.

Co dělá Magda Králíková nejradši a nejčastěji, když to není volejbal?  

Po skončení volejbalové kariéry jsem se dala na pádlování na dračích lodích, což je dřina a sranda v jednom. Ráda zajdu do divadla na operu, ráda pracuju na zahradě, ráda pozoruju lidi, mám ráda hory i moře, ale nejraději stojím v zahradě a koukám na noční oblohu plnou hvězd. Brzy vstávám, s východem slunce je to ideální, mám to tak od malička a večer se mně nechce do postele. Ráda si užívám dlouhého dne.

Čemu by ses chtěla do budooucna nejvíce věnovat?

Mým snem je věnovat se malým dětem, vést je k všestrannosti a radosti z pohybu. A pak bych se taky ještě ráda věnovala starým lidem.

 Barbora Mertová

Foto: Stade Francais

 .