Michaela Jelínková v Králově Poli působila těsně před svým odchodem do zahraničí a teď ses sem vrací znovu. Už ale nebude naskakovat na palubovku jako hráčka, týmu bude tentokrát pomáhat z opačné strany – jako kondiční trenérka. „V českém volejbalovém prostředí má kondiční příprava velké rezervy, proto jsem se po skončení aktivní hráčské kariéry rozhodla, že se budu věnovat právě této práci,“ říká Míša.

Od srpna nastupujete jako kondiční trenérka do Králova Pole – co všechno má kondiční trenér v týmu na starosti?

Hlavní náplní mojí práce je připravit hráčky na zápasovou a tréninkovou zátěž, ať už v posilovně nebo jinou formou fyzické práce. Musím přitom zohlednit jednotlivé posty a případná zdravotní omezení.  Naučit hráčky pracovat se svým tělem, aby z něj mohly dostat co nejlepší výkon a zároveň předcházely zraněním způsobeným přetížením.

Hned po skončení Vaší hráčské kariéry jste začala pracovat jako kondiční trenérka v Prostějově, co Vás k tomu vedlo?

Během posledních let mojí hráčské kariéry jsem se potýkala se zraněním paty. Po všech možných absolvovaných procedurách od rázové vlny, aplikací krevní plazmy, analgetik různého původu, kortikoidů až po klidový režim (to vše samozřejmě s nulovým úspěchem), jsem se dostala k fyzioterapeutovi, který se staral o německé reprezentanty všech možných sportů. S jeho týmem lidí jsem půl roku intenzivně cvičila a v podstatě odstranila příčinu toho zranění. Cvičební plán byl sestaven nejen na zraněnou partii, ale na celé tělo a já se pak cítila daleko lépe, stabilněji. Začala jsem se o to trochu víc zajímat, bylo to něco jiného, než s čím jsem se do té doby setkala. Poslední sezóna v Prostějově mě navíc utvrdila v tom, že v českém volejbalovém prostředí má kondiční příprava velké rezervy. Nabídla jsem trenéru Čadovi, že bych do toho šla a během léta jsem absolvovala odborné vzdělávací kurzy, abych si trošku utřídila teorii. Naše spolupráce pak myslím byla vydařená.

Jako hráčka jste působila nejenom v České republice, ale i ve Francii a v Německu?

To je pravda, už v sedmnácti letech jsem odešla do francouzského Cannes, kde jsem strávila čtyři sezóny, pátou sezónu ve Francii jsem pak hrála za Valenciennes. Poté jsem na rok zamířila do Prostějova a odtud pak na tři roky do německého Münsteru. Svůj poslední rok jsem odehrála opět v Prostějově.

Jak se těšíte na práci v Králově Poli?

Přesně před rokem se nám narodil syn, takže jsem si logicky od kondičního trénování musela odpočinout. Nicméně asi od února jsem v takovém lehčím pracovním procesu, což se zřejmě dostalo k trenéru Rojkovi a ten mě oslovil. Byla jsem potěšena zájmem z jeho strany a nakonec jsme si plácli. Do Brna se těším moc, protože jsem se tu narodila a v Králově Poli  jsem odehrála své první zápasy, je to můj mateřský klub. Sice tehdy moc nesouhlasili s mým odchodem do zahraničí, ale to už je hodně dávno:-)

Barbora Mertová