Slovenský trojlístek kompletní, přichází Erika Salanciová
Brno sáhlo do třetice na Slovensko. Vedle hlavního kouče Marka Rojka a nahrávačky Barbory Kosekové bude barvy Králova Pole od podzimu hájit také Erika Salanciová. Tato úspěšná slovenská smečařka v posledních letech sbírala zkušenosti v Rakousku a v Německu. „Každá liga je něčím výjimečná a něco nového mě naučí,“ říká čtyřiadvacetiletá rodačka z Nitry.
Erika SALANCIOVÁ
| roč. narození | 1991 |
| výška | 184 cm |
| post | smečařka |
Kariéra:
2015-2016 Volleystars Thuringen (Německo)
2013-2015 SVS Post Schwechat (Rakousko)
2009-2013 VK Slávia EU Bratislava (Slovensko)
Proč u Vás po sezóně strávené v německé Bundeslize padla volba na českou extraligu?
Z Brna jsem dostala velmi seriózní nabídku, je to klub s dlouhou tradicí, vynikajícím zázemím a kvalitním trenérem. A jak jsme slyšela i s výbornými fanoušky, kteří ve sportu nesmí chybět. Takže jsem neváhala.
Jaká je Vaše celá dosavadní kariéra?
Jako žákyně jsem hrála v UFK Nitra, odkud jsem přestoupila do COP Nitra, kde se mi podařilo s juniorkami získat druhé místo v extralize. Poté jsem odešla dostudovat gymnázium do Bratislavy a čtyři roky jsem tam hrála v klubu Slávia Bratislava. Když jsem pak ukončila bakalářské studium, odešla jsem do Vídně a odehrála tam dvě sezóny. Přitom jsem si dodělala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě. No a pak následoval odchod do německé Bundesligy – minulou sezónu jsem tam strávila v týmu Volleystars Thuringen.
Máte dlouholeté zkušenosti s reprezentací.
Ano, od 14 let jsem hrála v mládežnické reprezentaci a prošla jsem postupně od kadetek všemi kategoriemi až k seniorkám. Vždycky mě moc potěšilo, když si mě vybrali do národního týmu, protože je pro mě velká čest mít v zápasech na hrudi slovenskou vlajku.
Jakého Vašeho volejbalového úspěchu si zatím nejvíc ceníte? Máte na svém kontě mimo jiné tři slovenské tituly.
Nejvíc vždycky potěší ta vítězství, která jsou těžce vybojovaná. Titul jsem vyhrála třikrát se Slávií Bratislava a získala jsem i dva Slovenské poháry. Nejcennější ligový kov se mi pak podařilo vybojovat i v Rakousku. Nejvíc si ale cením těžce vydřeného druhého místa v extralize s COP Nitrou v roce 2008. Bylo mi tehdy 16 a v týmu jsme byly samé středoškolačky, bylo to úžasné se tenkrát dostat až do finále extraligy.
S jakými ambicemi jdete do Králova Pole?
Určitě toužím jako každý sportovec po kolektivním úspěchu a věřím, že se nám s Brnem podaří získat v české lize medaili, a že uspějeme i v evropských pohárech.
Barbora Mertová
Foto: Stephan Roßteuscher
