Šárka Šloufová získala v letošní sezóně po právu stále místo v brněnském A-týmu, z její hry je totiž cítit odhodlání, poctivost i tvrdá práce. Proto si vysloužila také roli kapitánky juniorského týmu, se kterým už tento víkend bude v prvních finálových zápasech bojovat o nejcennější kov. „S holkama jsme letos odehrály hodně těžkých utkání proti kvalitním soupeřům, takže jsme během sezóny určitě nasbíraly hodně cenných zkušeností,“ říká Šárka. „Teď je hlavně musíme zúročit v našich posledních pěti utkáních.“

Když jsme spolu dělaly rozhovor v listopadu, nastupovala jsi zrovna k A-týmu žen. Tam jsi nakonec našla stálé místo a pravidelně ses začala objevovat v základní sestavě. Jak s odstupem hodnotíš své účinkování v Áčku?

Jsem strašně ráda, že jsem mohla za Áčko nastupovat a trénovat s ním, protože si myslím, že jsem se toho během sezóny opravdu hodně naučila a také dostala mnoho dobrých rad do budoucna.

Letošní sezóna je pro tebe určitě velmi cenná díky novým zkušenostem, které jsi s A-týmem nasbírala - zahrála sis s ním i evropské zápasy a na konci sezóny okusila napětí play off. Co pro 16ti letou volejbalistku tohle všechno znamená?

Určitě to pro mě pořád znamená to, že je přede mnou ještě veliká cesta a stále mám co zlepšovat. Zkušenosti jsem samozřejmě nasbírala a jsem velmi ráda, že jsem se mohla v této sezóně učit právě od starších a zkušenějších hráček.

Změnil se od podzimu tvůj dosavadní pohled na hru a volejbal, jsi v něčem vyzrálejší?

Začínám zjišťovat, že volejbal na profesionální úrovni je velice těžký, nejen po fyzické, ale hlavně po psychické stránce. Rozhoduje v něm opravdu každá maličkost, každá chyba v technice. A na tom bych také chtěla do budoucna nejvíce zapracovat.

I nadále jsi jednou z klíčových hráček brněnských juniorek – vedeš je dokonce jako kapitánka.

Skoro celou sezónu jsme většina holek z juniorek působily v A-týmu žen, takže jsme jako hlavní kapitánku měly Míšu (případně Vendy, když byla Míša zraněná). S juniorkami jsme pouze odehrávaly utkání, takže jsem byla vlastně v roli kapitánky vždycky jen na zápasech. Starší hráčky jsou mi samozřejmě příkladem. Hlavně u Míši je vidět, že jí role kapitálky opravdu sedí. Umí nás nejenom správně seřvat, ale i dobře povzbudit.

S juniorkami jste se probojovaly až do finále extraligy – první finálové turnaje odstartují již tento víkend.

Ano, v pátek se utkáme s Prostějovem, v sobotu s Českými Budějovicemi a v neděli s Olympem Praha. S těmito týmy změříme síly po dlouhé době, takže se ukáže, kdo je jak připravený na závěr sezóny. My doufáme, že jsme připravené dobře a budeme se snažit předvádět ty nejlepší výkony. Za 14 dní pak budeme hrát závěrečný finálový turnaj v Brně, a proto bych touto cestou ráda pozvala všechny fanoušky na naše poslední dva zápasy v této sezóně. S holkami bychom byly moc rády, kdyby přišlo diváků co nejvíc, určitě by nám to pomohlo k zisku té nejcennější medaile. Chtěla bych také moc poděkovat všem fanouškům za to, jak nás podporovali během celé sezóny.

Mnoho tvých juniorských spoluhráček s tebou letos hrálo i v ženském Áčku – to by mohla být pro finále vaše výhoda?

Přesně tak, spousta z nás hrála hodně zápasů v extralize žen a doufám, že nám tyto zkušenosti pomohou. Hrály jsme hodně těžkých utkání proti kvalitním soupeřům, takže jsme během sezóny určitě nasbíraly hodně cenných zkušeností – teď je hlavně musíme zúročit v těchto posledních pěti zápasech.

Jak probíhají přípravy před finále, jsou tréninky intenzivnější?

Minulý týden jsme měly hodně náročný, tréninky byly trochu delší a intenzivnější. Tento týden už trénujeme stejně jako celou sezónu. Připravujeme se teď samozřejmě hlavně na víkend.

V čem vidíš největší rozdí mezi volejbalem juniorek a žen?

Ten ženský je daleko přesnější a dělá se tam méně chyb. Hráčky jsou zkušenější a vyzrálejší, takže lépe ví, jak se ve zlomových momentech zápasu zachovat.

Prozradíš nějakou veselou historku, na kterou po uplynulé sezóně ráda vzpomínáš?

Občas bývalo opravdu hodně vtipné, když jsme učily Američanku Jennifer Keddy naše česká těžká slovíčka. Dokonce jsme se ji jednou snažily naučit říkanku Hody, hody, doprovody – Jenny ale vůbec nechápala, co je těmi slovy vlastně myšleno :-)