Žádná z uplynulých sezón si svoji náročností nezadala s tou letošní. Tvořily se nové realizační týmy v mládeži i ženách a všechna tři extraligová družstva prošla výraznou věkovou obměnou (mimo jiné v souvislosti s posunem věkových kategorií).

Výsledky kadetek, zejména v základní části sezóny, obstarávaly hráčky, které se úspěšně podílely na tažení družstva Ivany Zburové do finále loňských žákyň. Osu tak znovu tvořily Miškufová, Jedličková či Veselá. Jejich řady rozšířily nově příchozí hráčky sportovního gymnázia – nejvíce prostoru v sezóně z nich dostala Vítková. Dvě hráčky se do Brna přistěhovaly dokončit teprve devátou třídu, a to Matějková a Křižanovská, a ve druhé půlce sezóny se k týmu přidaly ještě reprezentantky z vyššího družstva.

Kadetky naplnily první cíl, když postoupily mezi elitní čtyřku Moravy a Čech, první turnaj nástavby dokonce vyhrály a na tom druhém skončily třetí. V reprezentační pauze pak všechny zastihlo rozhodnutí ukončit veškeré soutěže. Kadetkám tak jejich výkony zajistily druhé místo v celé republice.

Cesta juniorek byla obdobná. Od úvodu sezóny v extralize za ně nastupovaly tři až čtyři kadetky, teprve když se lámal chleba, a propukly těžké boje o postup mezi první čtyřku, vypomohly juniorkám hráčky do té doby hrající první ligu žen a posily z A-týmu. V lednu předvedly Královopolanky to nejlepší, co v nich bylo, a skvělým týmovým výkonem zvítězily na prvním turnaji v Liberci. Třetí místo na turnaji na Olympu však vrátilo do hry o první místo po nástavbě bohužel i ostatní soupeře – Olymp a Liberec. Na konci února (na posledním turnaji v Brně) ale juniorkám potřetí výrazně vypomohly hráčky z žen. Nikdo netušil, že o prvním místě v extralize rozhodne poslední utkání nástavby, ve kterém se KP Brnu povedlo obrátit zápas s Olympem, a zvítězit v tie breaku.

„I když se letos neuskutečnil finálový turnaj juniorek, musím vyzdvihnout atmosféru, která před ním panovala. Denně probíhaly hovory s kondičními trenéry, fyzioterapeutkami Sašou a Kamčou, paní doktorkou Bartovičovou. Všichni chtěli strašně pomoci vyhrát doma další titul. A určitě to cítily také samotné hráčky. Tak přátelskou a odhodlanou atmosféru jsem nikdy dříve nezažil. Byl bych rád, kdybychom na těchto mezilidských vztazích budovali náš klub i dál,“ uvedl k tomu hlavní kouč juniorek Erik Nezhoda.

A jak zpětně hodnotí uplynulou sezónu dorostu? „Velice vyzrále si počínal tým kadetek, naopak program juniorek byl letos pekelný. Postupně jich totiž devět významněji zasáhlo do ženské extraligy. Mladé hráčky tvrdě vzdorovaly v juniorské extralize a hráčky, které se už připravovaly na A-tým v dalším roce, urputně bojovaly v první lize žen,“ uvedl Nezhoda.

V sezóně 2019/20 musel kvůli přesunům juniorek do Áčka řešit hlavně změny v základní sestavě svého týmu. „Některé posty jsme už nahradit dokázali, dařilo se Mokré i Pelikánové na nahrávce, výborný závěr měly Šmardová s Röderovou a výrazně se ukázala třeba Andrýsková. Nicméně k výkonnosti hráček, které v posledních letech bojovaly o mistrovské tituly (Grabovská nebo Stráská nebo Koulisiani), jim ještě něco zbývá. I proto pro nás bylo důležité, aby například Pavlíková nebo Digrinová nastoupily v nejdůležitějších momentech sezóny. Největším motorem pro nás byl vždy příchod Katky Kuníkové, ta se v našich utkáních mohla rozdat,“ popsal Nezhoda. „Tohle všechno by ale nešlo bez perfektní spolupráce s realizačním týmem žen, trenér Kalný se nám vždy pokoušel vyjít vstříc. Ale myslím, že to platilo bezezbytku také naopak,“ zdůraznil.

„Co se týká práce děvčat v Akademii, byla letos příkladná, některé holky sice hrály jen Kraj žen, ale také bojovaly a makaly naplno. Kromě Peldy byl pak takovou poslední hvězdičkou v sezóně výkon Kamasové. Jako individualita je netypická, ovšem charakterem kopíruje nejlepší brněnské smečařky. Není úplně hladová po bodech, velice slušně ale přihrává, výborně pracuje v poli a je jistá na podání. Dává mi vzpomenout na výkony Mikelové nebo v současnosti Pavlíkové.

Řekl bych, že Brno ve své Akademii ani letos nenašlo rozeného bijce hladového po bodech, zato má řadu poctivých, pracovitých hráček do herního systému. K ročníku 2004 chybí ještě připomenout Rožnovjákovou. Teď pracujeme na doplnění o dvě až tři vysoké hráčky, v hledáčku máme opravdu šikovné a perspektivní typy a je teď jen na nich, aby se vydaly po naší cestě,“ dodal Erik.

Úspěšná sezóna dorostu se KP Brnu do budoucna může jen a jen zúročit. V těžkých časech, kdy svět řídí koronavirus, se totiž bude cenit dvojnásob vlastní klubová líheň. Královo Pole tak nemusí za každou cenu hledat hráčky na trhu a může se spolehnout na vlastní mladý tým, který dobyl v České republice úplnou špičku ve své věkové kategorii.

Erik Nezhoda, Barbora Mertová