6x Mistr ČR a ČSFR, 5x vítěz ČP

Starší žákyně Králova Pole vyrazily na hory

IMG 6195

 

Starší žákyně družstva U-15 a U-17 vyrazily před Vánocemi provětrat svá těla do Podkrkonoší. Zda přežily a co všechno zažily se dočtete v článku, který sepsala jedna z hráček.

 

 

 

 

 

 

 

 

 Starší žákyně vyrazily na hory

Starší žákyně Králova Pole se rozhodly opustit halový stereotyp a vydaly se provětrat své kosti do malé obce Jílové u Držkova v Podkrkonoších, kde si pronajaly ke 4dennímu pobytu krásnou roubenku. Sraz jsme si dali již v ranních nedělních hodinách u Městské sportovní haly Vodova odkud vyrážíme dvěma auty vstříc dobrodružství. Po cestě si dáváme krátkou pauzu v Nymburce na dokoupení potřebných surovin k vaření a také se lehce občerstvíme, jelikož před námi jsou ještě 2 hodiny cestování. Cestou vládne dobrá nálada, vymýšlíme jak trenérovi zpříjemnit co nejvíc řízení a proto spouštíme různé písně a zvukovo-kánonové hry. Aniž bychom se jakkoliv domlouvaly, ve druhém autě holky dostávají stejný nápad. Kolem 13. hodiny dorážíme na místo a před námi se odkrývají krásná panoramata zasněženého krkonošského pohoří. V obci Jílové u Držkova zastavujeme a hledáme příjezdovou cestu k naší roubence. Po chvíli zjišťujeme, že bude asi problém k ní dojet, jelikož cesta byla naprosto neupravená, zledovatělá a tak plně naložený tranzit nedokázal tyto překážky překonat, což byl pro nás první bojový úkol. Zahráli jsme si na šerpy. Velkou část proviantů jsme museli vynést k roubence. Po ubytování jsme se rozhodli poznat okolí našeho dočasného působiště a tak vyrážíme na první procházku. Brodíme se po kolena ve sněhu při hledání zatopeného lomu, který jsme bohužel ale nenašli a tak jsme se rozhodli využít místní sněhovou pokrývku k zimním radovánkám. Napřed se koulujeme jen mezi sebou a skáčeme do sněhu, jelikož se ale pan trenér zapojoval jen sledováním, dostáváme nápad zapojit do hry i jeho a tak si domlouváme strategii jak na něj. Jakákoliv strategie končí ve chvíli kdy zjišťujeme, že je pan trenér nad naše síly a postupně jedna za druhou končíme vyválené ve sněhu. Ještě nějakou dobu se snažíme mu to vrátit, ale moc se nám to nedaří. Zpátky na roubenku se vracíme až skoro za tmy po 17. hodině. Pan trenér se rozhodl, že dneska uvaří večeři on a tak my usedáme do obýváku, pojídáme cukroví, hrajeme hry a občas hladově nakoukneme do kuchyně.  Na večeři jsme měli Boloňské špagety. Po večeři zasedá organizační tým a upřesňuje program na další den, kdy bychom chtěli vyrazit do Rokytnice nad Jizerou, zbytek výpravy kouká na pohádky v TV.

 

25993387 1065290346946575 1851881305 o

 

Ráno se probouzíme v 7 hodin za tónů skladby Wake Up, což pro nás neznamená nic jiného, než že musíme vylézt z vyhřátých pelíšků a vyběhnout ven na rozcvičku. Po snídani na kterou si dáváme vánočku s máslem, domácí marmeládou a kakajíčkem se velice teple oblékáme nasedáme do dvou aut a vyrážíme směr Rokytnice nad Jizerou. Cestu si znova zkracujeme zpěvem a hrami. Po příjezdu na záchytné parkoviště v Rokytnici na nás čeká velké překvapení tohoto výletu. Tatínek Lucky Šmardové zajistil vyvezení na horskou chatu Dvoračky pomocí sněžných skútrů a tak postupně nasedáme a prožíváme velký adrenalinový zážitek. U chaty vyfotíme pár "nasrávacích" fotek pro naše nepřítomné kamarády a poté vyrážíme na 4kilometrovou tůru směr Vrbatova bouda. Celá cesta se nesla ve znamení "prošlápni si svou cestu" kdy se v jednom momentu propadáme až po zadek do sněhu. Cesta připadá všem nekonečná, ale našeho hlavního šerpu Lucku Šmardovou pohání myšlenka na horkou čokoládu na Vrbatově boudě. A tak jako sněžný pluh prošlapává cestu celé výpravě. Asi 500 metrů před cílem jsme si dali poslední pauzu až na pana Šmardu, který už se nemohl dočkat cíle. Když jsme byli asi 250 metrů od cíle, začala se nám Vrbatova bouda pomalu odkrývala ve své kráse a my se těšili na něco dobrého na zahřátí. Čekalo nás však nemilé překvapení. Bouda, která má otevřeno 365 dní v roce z důvodu poruchy na vodovodu měla na 5 dní zavřeno a tak jsme se přesunuli k pomníku Václava Vrbaty, který zde v roce 1913 při záchraně svého dobrého kamaráda Bohumila Hanče umrznul. Chvíli se ještě kocháme nádherným výhledem na okolí, ke kterému nám krásně svítí i sluníčko a s odhodláním a velkou motivací zahajujeme rychlé přesun zpět na chatu Dvoračky. Na chatě si dáváme čaj a teplou polévku a poté litujeme, že nemáme alespoň igelity na cestu zpět k autům, která byla naprosto ideální k bobování.  Po příjezdu na roubenku, si předem určena služba vzala na starost vaření teplé večeře. Ostatní se přesouvají do obýváku a koukají na pohádky, tančí a zpívají. Kolem 6 hodiny se začala linout vůně z kuchyně a my usedáme ke společnému stolu, ke kterému nám holky přinášejí vynikající kuřecí rizoto. Večer byl ve znamení Just Dance a tak jsme prokázali své taneční dovednosti, které jsou na vysoké úrovni.  Znova večer zasedá štáb a domlouvá se program na třetí den.

 

IMG 6186

 

Třetí den nás opět probouzí skladba Wake Up, ale tentokrát je rozcvička ve formě hledání oplatků se svým jménem po celé roubence, do které jsme zapojily i pana trenéra. Po snídani jsme se vydali do lyžařského střediska Harrachov, odkud jsme šli pěšky na prohlídku tohoto města. Došli jsme k malému a velkému skokanskému můstku, kde jsme se shodli, že bychom se možná nahoru chtěli podívat, ale poté co se na nás vynořil z mlhy i největší z můstků, tzv. Mamutí můstek, který patří k 5 funkčním můstkům na lety na světě, jsme si to rozmysleli. Naše další kroky nabraly směr Mumlavské vodopády, které jsou jedny z nejmohutnějších v republice. Zde jsme navštívili i Mumlavskou boudu. Vyzkoušeli jsme místní vyhlášený domácí koláč. Cestou zpět jsme se stavili na poslední nákup a už se těšili co dnes služba připraví dobrého na oběd a večeři. Po příjezdu se holky daly do vaření a zbytek se šel inspirovat k novým tanečním figurám při sledování filmu Hříšný tanec. Nejlépe to šlo Lucce Oujezdské a Aničce Neterdové. Po konci filmu přišly holky, že již je oběd připraven a my usedáme k těstovinám s kuřecím masem a sýrovou omáčkou. Po vydatném obědě pokračovala večerní zábava a příprava večeře, na kterou byly naplánovány šunkofleky. Po večeři jsme si zahráli Aktivity a také Schovku po tmě.

 

25855985 1065290593613217 1732990013 o

 

Poslední den začal úžasnou rozcvičkou v posteli. Po rozcvičce jsme se již museli pomalu balit, připravovat na odjezd a kuchařská služba se pustila do závěrečné přípravy obědu, jimž byl kuřecí řízek s bramborem. Holky byly moc šikovné a vše zvládly. Ostatní pomalu uklízeli roubenku a lebedili v obýváku. Po obědě jsme věci naložili do aut a vyrazili zpět směr Brno. Do Brna jsme dorazili okolo půl 6 plní zážitků ze skvělých dnů, které jsme mohli prožít na zasněžených horách.

 

Nikolka Schwarzová, hráčka

 

 


facebook kalendar YouTube prispevky nabor nabor luzanky


Twitter