Datum narození: 16. 1. 2000

Post: blokařka

Výška: 189 cm

Dosavadní kariéra:

2013-2019 Volejbal Přerov
2019-2023 Washington State University
2024 Atlanta Vibe
2024/2025 KP, LOVB Atlanta

Před několika lety jsi zamířila z Přerova studovat na Washington State University, jak se taková věc podaří?

Moje cesta do Ameriky byla celkem shoda náhod. Původně jsem plánovala zůstat ještě v ČR a studovat u toho na vysoké škole, ale když jsme hráli s juniorským nároďákem kvalifikaci v Itálii, byli se tam zrovna podívat trenéři z Washington State, kterým se hodně líbil můj herní projev, a nabídli mi sportovní stipendium u nich na škole. Hodně jsem váhala, ale nakonec jsem se to rozhodla alespoň vyzkoušet a byla jsem tam tak spokojená, že jsem na stejné univerzitě zůstala 4,5 roku.

V Americe jsi celou dobu i volejbal hrála, co ti dalo a v čem je největší rozdíl oproti hře v Česku?

Volejbal v Americe mě rozhodně výrazně herně posunul. Naučila jsem se všechny tréninky a silovou a i kondiční přípravu vnímat úplně jinak. Hodně tam s námi pracovali i individuálně. Na univerzitách v USA mají k dispozici opravdu špičkové zázemí, které můžete využívat úplně kdykoliv. Také tam umí všechny zápasy udělat velmi atraktivní pro studenty z univerzit a ostatní fanoušky, takže jsme měli na zápasech vždy super atmosféru. Největší rozdíl je určitě ve velikosti soutěže v Americe a tady v ČR. V první divizi nás hrálo kolem 330 týmů rozdělených do přibližně 40 konferencí a v každém týmu bylo asi 16 hráček. Takže konkurence a soutěživost je tam opravdu vysoká, což ale soutěž jen zkvalitňuje.

V barvách Atlanty jsi v uplynulé sezóně odehrála první ročník profesionální volejbalové ligy, v níž jste došly až do semifinále. Kde budeš pokračovat v příští sezóně? A proč zůstáváš v USA?

Příští rok budu hrát opět v Atlantě, ale v nově vzniklé soutěži, která se jmenuje LOVB (League One Volleyball). Rozhodla jsem se ještě zůstat v USA, protože zázemí a podmínky, jaké mají americké týmy, v Evropě téměř nenajdete. Také jsem hodně zvědavá, jak bude tato soutěž vypadat. Mělo by jít o hodně kvalitní ligu, protože v ní podepsal smlouvu skoro celý americký nároďák a taky spousta kvalitních cizinek a známých zahraničních trenérů. Takže se už na tuto novou výzvu moc těším.

Teď ale budeš několik týdnů hájit barvy KP. Jak dlouho?

S KáPéčkem budu trénovat a hrát, než nám začne listopadová příprava v Atlantě. Domluva byla jednoduchá, s panem trenérem Nezhodou jsem už pracovala v mládežnickém nároďáku, takže jsem věděla, co od tréninků očekávat. Líbí se mi i koncept, který tady je, ve kterém se hodně zakládá na výchově mladých hráček. Hrát s holkama je zábava a dá se zde rychle zvyknout na herní styl. Brno mám i moc ráda jako město, takže je skvělé, že tu teď budu chvíli trávit čas.

Za sebou máš parádní jízdu s nároďákem – na Filipínách jste ovládly Challenger Cup a vůbec poprvé vybojovaly s reprezentačním družstvem žen účast v prestižní Lize národů. Pomýšlely jste na startu reprezentační sezóny na takový úspěch? A jak dlouho jste slavily?

Doufaly jsme, že by se nám letos postup do Ligy národů mohl podařit, ale samozřejmě jsme si tím nebyly vůbec jisté a měly jsme obrovskou radost, když se to nakonec povedlo. Nějaké oslavy po zápase na Filipínách samozřejmě proběhly, což bylo vlastně takové příjemné zakončení letošní reprezentační sezóny.

Byl to tvůj největší úspěch s národním týmem?

Určitě jde o jeden z největších úspěchů s reprezentací, ale moc ráda také vzpomínám na mistrovství Evropy, kde jsme porazily Německo a postoupily dál jako druhý tým ze skupiny. A také na stříbrnou medaili z Golden European League v roce 2022.

Máš ještě vůbec nějaký volejbalový sen?

Úplně konkrétní sen asi nemám, samozřejmě bych si ale chtěla zahrát i v některých velkých evropských ligách. Hlavně bych si však přála, abych se vyhnula větším zraněním. A takové mé největší přání, jaké má asi každý sportovec, je, zahrát si jednou na olympiádě. Tak třeba se i něco takového někdy podaří. 

Barbora Mertová