V KáPéčku působíš od roku 2015, kde jsi hrála předtím?

Bydlím v Lipůvce, což je kousek od Kuřimi, kde jsem volejbalem začínala. Ve čtvrté třídě mě vzali moji rodiče na nábor, protože jsem už od malička hodně tíhla k míčovým sportům. Do KP jsem přišla na podzim roku 2015, a to díky Lále Dobešové, která si mě všimla na kvalifikaci poháru 7. tříd.

V KP jsi prošla hodně mládežnickými družstvy, s mnoha úspěchy.

Ano, začínala jsem s družstvem žákyň D, pak v žákyních A, kde jsme získaly bronzovou a stříbrnou medaili. Poté jsem působila v kadetkách, s kterými jsme vyhrály také 3. a 2. místo. Bohužel kvůli zrušení loňského finálového turnaje juniorek z důvodu pandemie koronaviru, zatím nemám žádné umístění z juniorek.

Kdo Tě nejvíc trenérsky ovlivnil?

Můj volejbal zcela jistě ovlivnili všichni trenéři, s nimiž jsem doposud měla možnost pracovat. Hned v úvodu působení v KP Majka Kašubová, poté Martin Štětka. Trenérské vlivy v dalších letech byly tak trochu poznamenány tím, že jsem většinou trénovala v jiném družstvu, než jsem hrála. Mohla jsem tak čerpat zkušenosti nejen od kvalitních trenérů jako je Aleš Novák, Erik Nezhoda a Matúš Kalný, ale i od zkušenějších hráček.

Na co nejradši vzpomínáš?

Asi nejvíce vzpomínám na finálový turnaj extraligy kadetek v Plzni, kde jsme skončily druhé. Je to proto, že jsem měla možnost odehrát turnaj v základní sestavě, a tím se na úspěchu podílet jako klíčová hráčka.

V současné době působíš v A-týmu žen, pamatuješ si na svůj vůbec první trénink u žen?

Na první trénink si přesně nepamatuji, ale bylo to ještě za pana trenéra Tomáše Samselyho, kdy Dáda Digrinová hrála finálový turnaj juniorek, tak jsem šla na pár tréninků vypomoct. Minulou sezónu jsem pak od ledna začala s Áčkem pravidelně trénovat, protože jim do té doby chyběla pozice druhého libera, což je omezující pro plnohodnotný trénink. Od srpnové přípravy jsem do A-týmu už plně zařazena.

V čem vidíš největší rozdíl oproti mládeži?

Rozdíl oproti mládežnické složce je hlavně v tom, že u mládeže se hodně lpí na herních činnostech jednotlivce, zatímco v ženách se spíše zaměřujeme na souhru a herní výkon celého týmu.

Co Tě nejvíc v poslední době potěšilo?

V nedávné době asi to, že jsem dostala na Olympu krátkou příležitost si zahrát.

Jaký máš oblíbený koníček mimo volejbal?

Mám ráda vysokohorskou turistiku, ale mimo to jezdím na kole, a když je možnost, tak si i zalyžuju.

Je někdo, s kým bys chtěla hrát v jednom družstvu?

V současné době máme tak skvělý kolektiv, jak herně, tak lidsky, že mě teď ani nenapadá, že bych chtěla hrát s někým jiným.

Minulou sobotu jste na Olympu v prvních dvou setech předváděly moc pěkný volejbal, k vítězství za tři body to ale nestačilo. Jak na to reagujete v trénincích?

V první řadě se samozřejmě připravujeme na nejbližší utkání, ale zároveň systematicky pracujeme v rámci tréninku na odstranění chyb, kterým se chceme vyvarovat v příštích utkáních, aby se nestávalo to, co na Olympu.

Už zítra vás čeká zápas s Frýdkem-Místkem, jak myslíš že dopadne?

Pokud se nám podaří zopakovat výkon z prvních dvou setů v Praze, tak pevné věřím, že přivezeme tři body.

Barbora Mertová